míněno samozřejmě po Fialově vládě. Z mé strany je na to jednoduchá odpověď, u „spravedlnosti“, tam je obrazně řečeno zaexkrementováno nejvíce. Don Pablo tam nechal své neblahé dědictví, kterého se bez pořádného vygruntování jen tak nezbavíme. A abych dokázal, že v této zemi lze mluvit o všem možném za Fialovy vlády, jen ne o spravedlnosti v soudním systému, tak uvedu dva příklady z reálných kauz pro srovnání. Na těch neveselých zážitcích z natáčení je nejlépe vidět, kam jsme s tou spravedlností za Fialovy vlády došly, jednou tak a podruhé zase obráceně. Ale pravidlo je vždy jedno, že těm protivládním, těm se musí pořádně vyprášit kožich, aby je přešla chuť rušit klid na práci této vlády.
Pokud jsem v mém posledním článku uváděl příklad elektrárny Adularya, kde mě osolili a opepřili na soudu jak zákon nekáže, ale jak si politici přejí, a to za to, že jsem se postavil korupci za 14 miliard korun, tak mám dnes další ještě peprnější příklad, jak česká justice umí z oběti udělat lumpa. Věřím, že mi dáte za pravdu, protože podobný případ se stejným přístupem soudu může potkat každého, pokud se tedy vydá cestou protivládních aktivit.
Promo článek:
Promo článek
číst dál