Když svého „ztraceného“ tátu, alkoholika a bezdomovce, potkal před lety v milionové Praze, považoval to za vánoční zázrak. Fotbalista Antonín Fantiš se ho přes zkažené dětství ujal a pomáhal mu, jak mohl. Jenže jeho rodič se hned po odchodu z protialkoholní léčebny zpil do němoty a v hospodě mu nadával. Vánoční zvonky štěstí v příběhu chybí, tátu nedávno pohřbil. S ním i ošklivé vzpomínky, na smrtelné posteli mu odpustil.
