O Reaganově invazi na potření „marxistické hrozby“ v Grenadě a Bushově intervenci na odstranění nespolehlivého kriminálníka v Panamě

Reaganovainvaze do malého karibského státu Grenada měla obnovit oslabenou veřejnou imageSpojených států v téže době, kdy Spojenými státy otřásl bombový útok nakasárna v Bejrútu, kde zahynulo 241 amerických vojáků. Zároveň hovoříme oklasickém příkladu ostentativního porušování mezinárodního práva, kdy Reaganůvkabinet ilegálně a beztrestně vojensky zasáhl na Grenadě. Vztahy mezi Grenadou,nezávislou republikou v rámci Britského společenství národů, a Spojenými státyse začaly zhoršovat na konci 70. let 20. století, kdy se v Saint George´sustanovila revoluční vláda vedená spíše umírněným socialistou (311), premiérem Mauricem Bishopem a jeho hnutím New JewelMovement (NJM). Maurice Bishop začal navazovat vřelé vztahy seSovětským svazem a Kubou, což zahájilo éru rozsáhlé kubánsko-sovětské vojenskéa finanční pomoci Grenadě. V důsledku těchto událostí Reaganova vláda zahájilabojkot Bishopovy vlády, odmítla přijmout pověřovací listiny grenadskéhovelvyslance ve Washingtonu a stáhla amerického velvyslance z Grenady. Spojenéstáty se také pokusily zablokovat finanční půjčky určené Grenadě ze západníEvropy, Světové banky a Karibské rozvojové banky. Bílý dům vyškrtl Grenadu zregionálních programů pomoci USA, které měly ostatní karibské a latinskoamerickéstáty k dispozici (312). Vše bylo připraveno k hladké americkéintervenci na Grenadu. Ta se 25. října 1983 uskutečnila ve spoluprácis formální koalicí některých karibských zemí, jako Barbados nebo Jamajka. Casusbelli si Reaganova vláda našla snadno.