Trumpův trojský kůň. Přilákal čínské firmy, ty teď trápí americkou konkurenci
Zahraniční firmy musejí přesunout výrobu do Spojených států, aby Američanům přibyla pracovní místa. Takový cíl při vyhlašování cel stanovil prezident USA Donald Trump a po roce jeho vládnutí je vidět, že se mu nalákat cizí společnosti na domácí půdu podařilo. Američtí podnikatelé z toho však radost nemají, protože se nedokážou vyrovnat čínským konkurentům.
Příkladem může být třeba čínská společnost Fuyao, která dodává největším americkým automobilkám skla. Do Spojených států přišla už v roce 2014 a od té doby si na ni místní výrobci nepřestávají stěžovat – je totiž schopna vyrábět levněji než oni.
Podle kritiků to Fuyao dokázala díky zaměstnávání nelegálních imigrantů, a tak americké protiimigrační úřady provedly ještě za vlády prezidenta Joea Bidena ve firmě razii. Ani to však společnost nepoložilo.
V té době mělo Fuyao ve Spojených státech významnou výrobní kapacitu, jelikož již od prvního funkčního období Donalda Trumpa přistoupil šéf společnosti Cchao Te-wang na to, že přestěhovat se je nejlepší variantou.
Tato strategie se s Trumpovým návratem do Bílého domu firmě vyplatila a Fuyao v ní hodlá pokračovat – loni proto otevřela další závod v Ohiu. A její američtí konkurenti s ní stále nejsou schopni cenově soupeřit.
Třeba americká společnost Vitro minulý rok oznámila zrušení továrny v Ohiu a propuštění 250 zaměstnanců. Nakonec se sice rozhodla výrobu prozatím zachovat, na jak dlouho však není jasné – dodnes už musela zavřít tři lokace.
V dubnu minulého roku zase zavřela svou 132 let starou továrnu americká sklářská společnost Pyrex. To dal specializovaný magazín USGlass za vinu hlavně schopnosti Číňanů automatizovat, a tím porážet cenou místní konkurenty.
Dost možná navíc továrna nezůstane po prodeji v amerických rukou. Největší zájem o ni zatím měla německá společnost Sediver, její plány ale zablokovala Federální obchodní komise.
Tvrdé časy pro výrobce baterií
Tvrdé časy zažívají ve Spojených státech i výrobci baterií a další firmy spojené s tímto oborem. Cla, omezený zájem automobilek i Trumpovy zásahy proti podporám na prodeje elektromobilů dovedly nejednu z těchto společností do problémů.
Přestože od Úřadu pro energetiku měla dostat podmíněný úvěrový závazek v přepočtu ve výši 17,4 miliardy korun, společnost Kore Power se loni rozhodla zahodit plán výroby bateriových článků v Buckeye v Arizoně. Své továrny loni zavřely také společnosti Natron Energy, Powin či Li-Cycle.
Také newyorská společnost iM3NY podala návrh na bankrot, protože nebyla schopna přežít nízké ceny konkurentů. Firmy Freyr, Our Next Energy, EaglePicher a Microvast pak oznámily rozsáhlá propouštění v rámci snahy o snížení celkových nákladů.
Důvodů pro jejich nesnáze je samozřejmě mnoho, příchod zahraničních firem je nicméně nepochybně jedním z nich. A přestože ty čelí stejným problémům, své plány mění či ruší jen některé z nich.
Například Čínou vlastněná japonská společnost AESC v polovině minulého roku pozastavila stavbu továrny v Jižní Karolíně za téměř 33 miliard korun, od prosince se však jede dále. Pracovní místa by v první fázi měla nabídnout pro 1600 lidí a bude dodávat baterie pro továrnu automobilky BMW.
Čínská firma Gotion High Tech pak koupila bývalý sklad americké společnosti Kmart. I přes hlasitý odpor tamních obyvatel se jí podařilo začít s výrobou a prvotních 300 pracovníků plánuje do konce roku 2026 rozšířit až na 1400 zaměstnanců.
Přestože se Američané obávali, že to povede k imigraci čínských pracovníků, firma tvrdí, že devět z deseti zaměstnanců nabírá lokálně.
Za téměř 72 miliard korun loni otevřela texaskou továrnu na křemíkové desky tchajwanská společnost GlobalWafers. Ta je na světě třetím největším dodavatelem těchto součástek a ve Spojených státech je kromě ní vyrábí i japonský Shin-Etsu Handotai nebo německý Siltronic.
Tyto společnosti navíc mají podle letošní analýzy nadále růst a dominovat globálnímu i americkému trhu. Podíl na tom bude mít i to, že zahraniční výrobci – na rozdíl od amerických společností jako WaferPro a Pure Wafer – dokázali využít dotací na podporu polovodičového průmyslu ve Spojených státech.
GlobalWafers si tak přišel na více než osm miliard korun, přičemž polovinu z toho už využil při stavbě nové továrny. Přestože nejvíce pak na programu získal americký Intel, tchajwanský TSMC obdržel 135 miliard korun a jihokorejský Samsung 132 miliard korun.
Ve finále pak rozšiřování vlivu GlobalWafers nemá dopad jen na konkurenční americké společnosti, ale i na úplně jiné lokální firmy. Společnost například vyhrála souboj s firmou Black Mountain Cement, která chtěla v okolí její nové továrny vybudovat pec na cement.
Ta by podle ní mohla kvůli vibracím způsobeným provozem pece negativně ovlivnit výrobu a zároveň potřebuje ve svém okolí čisté podmínky, což by podle GlobalWafers nemohla společnost Black Mountain Cement splnit.
Solární panely
Loni Pine Gate Renewables, Blue Ridge Power nebo Sunnova, letos pak Sunrun či Enphase Energy. Tisíců pracovníků se zbavují také americké společnosti zaměřené na výrobu solárních panelů.
Ani u nich se nedá problém celého sektoru svalit pouze na zahraniční společnosti, i ty však mají na situaci podíl. Například čínská společnost JinkoSolar rozšířila dosavadní továrnu na Floridě a Boviet Solar postavila novou v Severní Karolíně.
Avšak ani čínským firmám se problémy nevyhýbají a třeba společnost Trina Solar nebo JA Solar loni prodaly své nové americké továrny. Může za to především kombinace ukončení federálních daňových úlev a vysokých úroků, které zchladily poptávku po domácí fotovoltaice.
I tak ale mají čínské společnosti výhodu – nejenže mohou do Spojených států přivážet technologie, které umožňují levnější cenu i při výrobě v zahraničí, ale zároveň dlouho využívaly možnosti, kdy dostávaly nejen benefity od USA, aby do země přišly, ale také od Číny, aby dále rostly.
Ať Čína vstoupí
Brzy se to možná změní, prozatím však mají Američané méně negativní postoj k zapojení čínských konkurentů v automobilovém průmyslu.
Přestože prozatím kvůli striktním regulacím výrobu do Spojených států Číňané nepřesouvají, generální ředitel automobilky Ford Jim Farley před týdnem lobboval u Trumpa, aby povolil spolupráci domácích výrobců s nimi.
V lednu pak Trump prohlásil, že „pokud chtějí přijít, postavit továrnu a zaměstnat vás, vaše přátele a sousedy, je to skvělé. To se mi líbí. Ať Čína vstoupí.“ Podle automobilového analytika CNN Lei Xinga pak již několik čínských společností prokázalo, že přesně to chtějí udělat.
Pokud se tak opravdu stane, dostanou američtí výrobci nové konkurenty. S těmi už přitom musejí zápasit dnes, jelikož jim Trump zavařil svým agresivním postojem vůči Kanadě. Severní soused Spojených států se tak vydal hledat nové partnery za mořem – a ti vždy hledají nová odbytiště pro své vozy.
Kanada tak na čínské automobily snížila cla, přičemž podle únorové studie Bloombergu stále více jejích obyvatel přestává mít problém s koupí auta z komunistické země. Více než polovina to vůbec při výběru nezohledňuje a pouze necelou pětinu to od koupě opravdu odrazuje.
To je razantní posun v porovnání s rokem 2024, tedy před Trumpovým návratem do funkce, kdy naopak 48 procent odpovědělo, že jsou ochotni kupovat elektromobily z Číny mnohem méně než z jiných zemí.
Z dalších zahraničních společností pak do Spojených států přišlo i jihokorejské Hyundai. To v Georgii postavilo obří továrnu zaměstnávající více než tři tisíce lidí, ani to ji však neochránilo.
Protiimigrační úřady do ní v září minulého roku vtrhly a odvedly odtamtud na 475 pracovníků, většinu z nich jihokorejského původu. Více než tři stovky z nich pak ze země odletěly zpět do asijské země.
Tím si proti sobě Trumpova vláda sice poštvala Jižní Koreu a její politici varovali před investicemi ve Spojených státech, pokud by se však tamní automobilky opravdu investicí v USA vzdaly, mohlo by to být plusem pro jejich americkou konkurenci.
Obalový průmysl
Zahraniční firmy stěhující se do Spojených států se však nezajímají pouze o technologie a automobily. Rozšířit výrobu do nové země se rozhodl i výrobce recyklovatelných obalů EcoKing Solutions, dceřiná společnost čínské firmy Zhejiang Kingsun Eco-pack.
Ta v polovině roku 2025 oznámila, že v Severní Karolíně postaví novou továrnu v prostorách bývalého amerického podniku Stanley Furniture.
„Clo je vysoké a osmdesát procent našich zákazníků je zde ve Spojených státech. Stejně tak i většina našich surovin. To nás dovedlo učinit rozhodnutí: usadíme se právě zde a budeme vyrábět v USA,“ uvedla společnost.
Místo obav z rostoucího vlivu Číny však obyvatelé okresu Graham County jásají, protože jim konečně někdo nabídne práci – specificky až pět stovek pracovních míst. V tom je dotacemi podpořil i stát.
To ale naštvalo některé místní podnikatele, kteří si podle webu Triangle Business Journal stěžují, že s nimi stát „bojuje“, protože místo domácích společností podporuje ty zahraniční. Zatímco tak lokální firmy řeší zvýšené výdaje na zaměstnance i ceny spojené se cly, Spojené státy podle nich mezitím dotují čínské firmy.
The post Trumpův trojský kůň. Přilákal čínské firmy, ty teď trápí americkou konkurenci appeared first on Forbes.