Začít řešit důchod ve dvaceti letech může znít předčasně. Pro Kryštofa Francla to ale nebylo o obavách z budoucnosti – spíše o svobodě, klidu a možnosti rozhodovat se podle sebe. Už při své první práci si položil otázku, jak chce jednou žít. A odpověď začal hledat dříve než většina jeho vrstevníků.
