Světový chemik či energetický startup. Nadační fond Neuron ocenil české vědce

Už třináct let Nadační fond Neuron podporuje vědu a výzkum a právě dnes předal ceny excelentním českým vědkyním a vědcům. Udělil dvě ocenění za celoživotní přínos vědě, šest cen pro nadějné vědce a také jednu cenu za mimořádné propojení vědy a byznysu.

Ceny Neuron jsou prestižní vědecká ocenění udělovaná nejlepším vědkyním a vědcům v České republice, kteří zásadním způsobem ovlivnili podobu svého oboru. Díky příspěvkům mecenášů Nadačního fondu Neuron, mezi něž patří třeba Václav Dejčmar, Libor Winkler, Eduard Kučera, Josef Průša nebo Barbara Paldus, se ceny pojí i s osobní finanční prémií pro oceněné.

Každá Cena Neuron pro nadějné vědce spojena je s finanční odměnou půl milionu korun, za celoživotní přínos pak jde o jeden a půl milionu korun. Světový přesah laureátů zajišťuje mezinárodní vědecká rada, která se spolupodílí na jejich výběru. Nejvyšší ocenění, Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě, získali letos dva vědci – chemik Pavel Hobza a lékař Jan Starý.

Pavel Hobza obdržel cenu v oboru chemie. Profesor, který patří mezi nejvýznamnější české vědce přelomu 20. a 21. století a nejvlivnější světové vědce v oblasti výpočetní chemie, objevil nový typ vodíkové vazby, která pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul. Se kolegy vyvinul také nové skórovací funkce založené na kvantové mechanice, které umožňují předpovídat účinnost nových léčiv. 

Jeho práce přispěla k pochopení interakcí biologických systémů, které z teoretické roviny posunul k praktickému pozorování – popsal a zaznamenal takzvané sigma-díry, které v atomu halogenu vytváří kladný náboj, díky němuž se k sobě vážou molekuly, které by teoreticky neměly. 

To je důležitý posun nejen pro základní pochopení toho, jak se k sobě atomy v molekulách vážou, ale také pro praktickou materiálovou chemii. Výsledky profesora Hobzy pravidelně vycházejí ve špičkových světových časopisech, nedávný objev byl publikovaný v časopisu Science.

Jan Starý získal Cenu Neuron v oboru medicína. Profesor Starý je mezinárodně uznávaným dětským hematologem a onkologem. Děti postižené leukémií byly v osmdesátých letech jeho zásluhou léčeny podle západoevropských protokolů, díky čemuž se pravděpodobnost jejich přežití zvýšila až na současných více než devadesát procent.

V další dekádě pak profesor Starý propojil všechna hematoonkologická centra v republice, zavedl nové léčebné přístupy a ovlivnil tím i evropský přístup k léčbě. Absolvent Univerzity Karlovy je dnes emeritním přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol a také učitelem několika generací svých následovníků. 

Rada Neuronu dále ocenila šestici nadějných vědkyň a vědců. Martina Živná získala cenu v oboru medicíny, za nalezení genetické příčiny dědičného onemocnění ledvin. Podílela se na identifikaci genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin, a významně přispěla nejen k objasnění mechanismu onemocnění, ale i k vývoji diagnostických metod.

Gabriel Demo získal ocenění v oboru biologie za výzkum komunikace transkripce a translace, kdy zkoumá bakterie a virem infikované buňky, sleduje jejich molekulární detaily. Biolog se zabývá strukturami proteinu a zajímá ho syntéza RNA a proteinu. Své dosavadní poznatky v oblasti translace představil v Nature Communications. Jeho práce se ukázala jako důležitá při boji s infekcemi.

Cena Neuron v oboru společenské vědy za výzkum gramotnosti získala Anežka Kuzmičová. Průkopnice nového pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých, v němž vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují vrstevnatou souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů a jsou ovlivněny společenským hodnocením. Její přístup je jedinečný v českém i světovém kontextu.

V oboru fyzika je za výzkum nevodivých materiálů oceněným Martin Setvín. Vědec chce zjistit, proč některé materiály generují fotonapětí a jak lze získanou energii využít. Zdokonalil rastrovací sondovou mikroskopii a získal dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech. Setvín patří mezi nejrespektovanější jména české fyziky a publikuje v časopisech Nature a Science.

Mariya Shamzhy si odnesla cenu v oboru chemie za výzkum porézních materiálů. Vědkyně řeší jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce, a to na atomární úrovni. Věnuje se především syntéze nových typů zeolitů, jejich charakterizaci a vysvětlení jejich katalytických vlastností. Její výsledky slibují nové koncepty pro anorganickou chemii nebo chemické inženýrství.

V oboru matematika je oceněným Jan Kynčl za průlomová zjištění v kombinatorice. Přední odborník v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie zaznamenal průlomová zjištění, vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů či získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu. Obojí souvisí například s přehledným zobrazováním diagramů s mnoha průsečíky, jako jsou schémata leteckých spojení mezi městy nebo biologické či sociální sítě.

Loňskou novinkou je Cena Neuron za mimořádné propojení vědy a byznysu, kterou letos získala čtveřice vědců ze startupu Pinflow energy storage. Juraj Kosek, Petr Mazúr, Jaromír Pocedič a Jiří Vrána vyřešili, jak ukládat elektrickou energii, aby cena za cyklus byla co nejnižší. 

Odborníci energii uchovávají v redoxních průtočných bateriích, které umožňují nezávisle škálovat kapacitu a výkon. Jejich baterie má životnost až třicet let, výhodou je její řešení bez rizika hoření nebo výbuchu. Pinflow tak umí vyrobit nejen baterii a její komponenty, ale zvládne i celé energetické systémy pro velké instalace. Firma má vlastní výrobní halu a zákazníky v patnácti zemích. 

„Propojování vědy a byznysu patří vedle popularizace vědy k hlavnímu poslání Nadačního fondu Neuron. Loni oceněný akademický projekt CasInvent Pharma se úspěšně usídlil mezi komerčními startupy a věřím, že Pinflow energy storage čeká stejná cesta,” říká předsedkyně správní rady a spoluzakladatelka fondu Monika Vondráková.

Cílem Cen Neuron je pozvednout prestiž vědců v naší zemi a upozornit na jejich důležitost pro celou společnost. Vyplaceno už bylo 134 milionů korun na podporu české vědy a celkem oceněno 111 nadějných vědkyň a vědců.