Čedok měl štěstí. Bez polských majitelů by tu už nebyl, říká jeho generální ředitel

Nejstarší cestovní kancelář v Česku má za sebou rekordní rok. Generální ředitel Stanislav Zeman očekává po dvou letech pandemického strádání pětimiliardový obrat, který by letos rád posunul ještě výš.

„Snažíme se jít do projektů, na které konkurence nemá odvahu. A to jak u destinací, tak u odletů z regionálních letišť,“ říká v rozhovoru pro Forbes.

Příkladem jsou lety z Českých Budějovic, které Čedok letos spouští. Dál tak v Česku uplatňuje strategii svého polského majitele, který cílí právě na nepříliš využívaná regionální letiště. Polská cestovní kancelář Itaka koupila Čedok před sedmi lety a podle Zemana tím zřejmě zabránila zániku české firmy, jejíž tradice sahá až do roku 1920.

Letos v létě se Čedok zaměří na Itálii nebo novou destinaci na severu Egypta. Rozjezd prodeje zájezdů do Marsy Matrouh, kam donedávna jezdili pouze místní obyvatelé, označuje Zeman za „trefu do černého“.

Klesl po zemětřesení zájem o dovolené v Turecku?

Dopad přírodních katastrof je pokaždé stejný. Cokoli se ve světě stane, tak na pár dní poptávka klesne, rezervace se zpomalí a pak se opět vrátí na původní úroveň, jakmile se lidé zorientují a podívají do mapy. Máme to už vypozorované. V případě Turecka zemětřesení udeřilo více než sedm set kilometrů od Antalye a přes tisíc kilometrů od dalších populárních destinací.

Kdy jste podobnou situaci zažili naposledy?

Příkladem může být zemětřesení v Mexico City z loňského září. Lidé se nás začali ptát, jestli nebudou riskovat, pokud poletí do Cancúnu, který je od mexické metropole vzdálen vzdušnou čarou třináct set kilometrů.

Jak významné je Turecko z hlediska nabídky Čedoku?

Co se týče klientů, kteří s námi jedou na letní dovolenou, tak zhruba dvacet procent z nich míří právě do Turecka. Díky tomu, že nelétáme jen do Antalye, ale máme v nabídce i Bodrum, Izmir a Dalamán u Egejského moře, je Turecko naší letní destinací číslo jedna. Ale nejsou to jen pláže a koupání, máme tam i řadu poznávacích zájezdů.

Jak se vám dělá byznys v zemi, která měla ještě loni v listopadu inflaci přes osmdesát procent?

Všechny hotelové kontrakty, smlouvy na transfery, cokoli, co jako cestovka nakupujete, domlouváte v eurech nebo dolarech. V našich smlouvách se tato extrémní inflace neprojevuje.

Máte už uzavřené loňské výsledky?

Ještě ne, budeme je mít koncem února. Mohu říct, že jsme dosáhli historicky nejvyššího obratu kolem pěti miliard korun. Zisk bude také nejspíš nejlepší v historii, v řádu vyšších desítek milionů korun.

Předpokládám, že se na tom podepsala odložená spotřeba z pandemie. Není tím pádem loňský úspěch pouze jednorázovou záležitostí?

Odložená spotřeba určitě hrála roli. Na druhou stranu když se podíváme na předprodeje na letošní rok, máme jich ve srovnání s rokem 2022 násobně víc. Cestování je sice zbytná věc, ale z čísel vidíme, že lidé prostě na dovolenou chtějí, i vysoké inflaci navzdory. Navíc se opět vrací trend předprodejů first minute, protože tam hotely i cestovky nabízejí slevy.

Přesto řada lidí šetří. Podle dat ERV Evropské pojišťovny letos vynechá zahraniční dovolenou třicet devět procent Čechů. Pozorujete, že by se poptávka posouvala k levnějším zájezdům či kratším pobytům?

Nevím, z jakého výzkumu vychází ERV, ale my z tvrdých dat vidíme, že se nám postupně zvyšuje průměrná cena zájezdu. Dnes jsme v meziročním srovnání na patnácti, dvaceti procentech v závislosti na sezoně. Klienti neplatí o pětinu víc za stejný zájezd, ale přesouvají se do čtyř a pětihvězdičkového segmentu. Záleží také na nabízeném mixu destinací – my létáme i do velice vzdálených cílů a tím se nám průměrná cena zájezdu zvyšuje.

O kolik jste museli zájezdy zdražit?

Pro nás nastal cenový šok už loni, kdy skokově zdražilo letecké palivo. Klient to ale prakticky nepocítil, protože máme v České republice silné konkurenční prostředí. Žádný z velkých hráčů včetně nás nešel do zpětného připočítávání palivových příplatků k ceně zájezdu. Snažili jsme se držet stejnou cenovou úroveň i přes drahou ropu a kurzové dopady. Absorbovali jsme to do nákladů.

Co Chorvatsko, nevyužili tamní dodavatelé přijetí eura k výraznějšímu zdražení?

Chorvati nejedou jen na vlně vstupu do eurozóny a schengenského prostoru, ale jsou strašně namlsaní z loňské sezony, kdy byla země opět plná turistů. Faktorů, kvůli kterým mohou být letos ceny v Chorvatsku vyšší, je mnoho. Zájem je obrovský.

Loni v listopadu jste řekl, že „kdo výrazně navyšuje ceny, tam další smlouvy neuzavíráme“. Jaké konkrétní spolupráce jste myslel?

Nerad bych to komentoval na úrovni jednotlivých hotelů. Podobně jako Chorvatsko i Řecko bylo loni v létě plné a na řadě řeckých ostrovů k tomu hoteliéři takto přistupovali, takže jsme některé naše smlouvy už letos neobnovili.

Kdo je dnes typickým klientem Čedoku?

U zájezdů k moři jsou to rodiny s dětmi, u exotiky nebo poznávacích pobytů hlavně páry. Česko v tomto ohledu úplně vybočuje z trendů, protože do tuzemských hotelů s námi jezdí hlavně prarodiče se svými vnoučaty.

Kolik lidí jste museli během pandemie propustit?

Snížili jsme stavy o téměř třicet procent. Dnes jsme zpět na číslech, které jsme měli před pandemií, máme necelých dvě stě padesát zaměstnanců. Podařilo se nám je nabrat zpátky někdy s většími obtížemi, někdy s menšími. Vzhledem k míře nezaměstnanosti, kterou v Česku máme, je problém najít kvalitní lidi pro jakoukoli pozici.

Čedok loni snížil „z důvodu potřeby úhrady ztrát z minulých let“ základní kapitál z téměř 300 milionů korun na 2,2 milionu. To je účet za pandemii?

Je to účet za předchozí roky, než Itaka vstoupila do Čedoku (polská cestovní kancelář Itaka koupila Čedok v roce 2016, pozn. red.). Máme dnes obrovské štěstí, že naším investorem nebyl nějaký finanční spekulant, ale lidé, kteří působí v cestovním ruchu.

Přežil by Čedok pandemii bez zázemí Itaky?

Myslím si, že kdyby do něj před sedmi lety nevstoupila, tak tady Čedok není. Itaka ho podle mě koupila ve správný okamžik – kdyby to neudělala, tak zde dnes nesedíme, bez ohledu na pandemii. Na značce, která má tradici více než sto dva let, tak můžeme pracovat a zase jí rozvíjet.

Nezvažuje Itaka další akvizice menších hráčů na trhu?

V tuto chvíli ne, protože investice do zavedení značky a vybudování tour operátora v nové zemi na zelené louce se zdá být rovná tomu, kolik by vás stálo převzetí konkurenta se všemi závazky i reputací. Aspoň podle zkušeností z maďarského a litevského trhu.

V letošním roce začíná Čedok létat i z Českých Budějovic, nedávno jste zde přidali novou destinaci a prodloužili plánovanou sezonu. Rozhodnutí padlo až po zahájení předprodeje letů?

Přesně tak, je to z důvodu vysokého zájmu. Snažíme se jít do projektů, na které konkurence nemá odvahu. A to jak u destinací, což je příklad severoegyptské Marsy Matrouh, kterou jsme otevřeli loni, tak u odletů z regionálních letišť. Já jsem z Moravy a vždycky jsem si říkal, proč se odtud nelétá víc. Dvacet let se prakticky nic nedělo a až když jsme otevřeli osmnáct destinací z Brna, tak se toho chytla i konkurence.

Hlad v regionech je – a je i příkladem toho, jak využíváme know-how Poláků, kde se létá pomalu z každého regionálního letiště a funguje to. Příkladem jsou i Karlovy Vary nebo právě České Budějovice, kde budeme první, a kde jsou teď na pobočkách dokonce fronty.

Klesá počet prodejů zájezdů přes pobočky ve srovnání s vyřizováním online?

Ne. Online sice roste rychleji než pobočková síť, ale i prodeje v kamenných provozovnách rostou. Klienti se do nich vrátili a chtějí poradit. Snažíme se zlepšovat všechny naše prodejní kanály a letos otevřeme pět nových poboček.

V čem jsou z pohledu cestovky rizikové přímé lety do vzdálených exotických destinací typu Dominikánská republika, Madagaskar či Thajsko?

Je to obrovské finanční riziko. Jedna otočka letadla do Thajska stojí přibližně deset milionů korun, kdybychom neměli možnost plánovat lety společně s Itakou, tak by tady nebyly. Snažíme se skládáním dálkových letů co nejvíc snižovat cenu letecké přepravy. Náš charter například letí z Prahy na Zanzibar, tam ho převezme posádka z Varšavy, která měla povinný odpočinek z jiného letu, a vrátí se s ním do Evropy.

Z kolika procent musí být letadlo obsazené, aby se let o délce deseti, dvanácti hodin vyplatil?

My je míváme obsazené na osmadevadesát procent. Kromě obsazenosti jde i o to, jakou máte marži a další podmínky. V našem byznysu se nemůžete dívat na každý jednotlivý let, ale vyhodnotit to komplexně po skončení sezony. Některé období je méně vytížené a pak přijdou zase silná období jako Vánoce, Silvestr nebo jarní či letní prázdniny, kde je největší poptávka a dílčí ztráty se vykompenzují.

Na jakých zájezdech děláte největší marže?

To vám vzhledem ke konkurenci neprozradím, ale myslím, že z nabídek cestovek je jasně vidět, ve kterých obdobích v roce mají největší žně.

Loni jste uvedl, že za minulého majitele se zima v Čedoku příliš neřešila a že je to jedna z věcí, kterou jste po svém nástupu do čela firmy začal měnit. Jak?

Moc jsem si přál, aby si u nás klienti kupovali zájezdy celoročně. Dříve tady byl nejsilnější prodej hlavně v létě a pak několik měsíců téměř ticho. V každé firmě potřebujete mít lidi zaměstnané celý rok.

Zaplnili jsme zimu nejen plážemi a lety do exotiky, ale významně nám rostou také poznávací zájezdy, což je segment, který se dříve příliš nerozvíjel. Tím nemyslím různé specialisty, ale velké hráče na trhu. Po letech jsme se také vrátili k lyžařským zájezdům.

Chystáte v dohledné době nějaké produktové novinky?

Velkou novinkou je zmíněný sever Egypta a destinace Marsa Matrouh u Středozemního moře, která byla loni trefou do černého a provoz navyšujeme. Letos v létě se více soustředíme i na italský trh, vracíme se zpět do Kalábrie, otevíráme Sicílii, navýšili jsme kapacitu na Sardinii, vracíme se na španělskou Costa Bravu nebo tuniskou Djerbu. A za pár měsíců budeme dávat do prodeje příští zimní sezonu.