Frankenstein, dětské vzpomínky i Čapek. Prolistujte nejkrásnější knihy Česka
Posuď knihu podle obalu, říká výstava, kde objevíte perly české vizuální kultury.
Katalog, titul z povinné školní četby, dětské příběhy i školní práce. Pražské muzeum literatury vystavuje knihy, které uspěly v soutěži pořádané ministerstvem kultury a Památníkem národního písemnictví.
Její kritéria se netýkají obsahu, ale jde o grafické, ilustrační a polygrafické zpracování knih vydaných v českých nakladatelstvích a vytištěných v českých tiskárnách vždy za poslední kalendářní rok.
V Muzeu literatury si můžete vítězné tisky až do 19. listopadu prohlédnout a pochopit, proč porota složená z odborné i technické komise volila letos právě takhle.
Vaše dospělé srdce získá třeba nejkrásnější dětská kniha Do Nepaměti, fantaskní příběh Tomáše Končinského a Daniela Špačka. Pojednává o holčičce Jasmíně, která ráda pouští věci z hlavy, než zjistí, že by její vzpomínky mohl také někdo ukrást.
Další vystavenou knihou je klasika – jakkoli jste však Frankensteinův příběh četli třeba tisíckrát, budete si chtít román Mary Shelley přečíst znovu ve vydání nakladatelství Take Take Take.
Vzpomínky na pomalejší svět aneb nekonečné ticho je název studentské publikace Barbory Pavelcové z plzeňské Střední odborné školy obchodu, užitého umění a designu. Porota ji odměnila cenou Arna Sáňky a v Muzeu literatury pochopíte proč.
A třeba taková Továrna na absolutno je pro vás možná titulem, který znáte z povinné školní četby, ale když vezmete do ruky publikaci od nakladatelství Teapot, dostanou najednou slova Karla Čapka jiný rozměr. Kniha vyšla v limitované edici sto kusů a stojí skoro 40 tisíc korun.
Architektka, grafička a výtvarnice Tereza Hradilková ze studia Porigami v knize vycítila environmentální téma odpadu a nadprodukce zboží, které se hromadí v přeplněných přístavech a nemá je kdo odvézt.
Pro knihu, při které je každý kus ručně autorkou výtvarně zpracováván, připravila jeden ústřední objekt, antropomorfně pojatý Čapkův karburátor a deset různých ručních tisků, doprovozených papírovými prostřihy.
Architekty celé výstavy jsou Matěj Janský a Cyril Dunděra – duo, které patří k nejskloňovanějším jménům mladé architektonické generace. Vydejte se proto do Muzea literatury a objevte skryté perly české vizuální kultury.