Už padesát let namáhá hlavy. Rubikova kostka vydělala svému vynálezci miliony
Šestibarevná krychle skládající se ze sedmadvaceti kostiček, kterou zná každý dospělý i dítě pod názvem Rubikova kostka. Nejoblíbenější hlavolam na světě slaví 19. května padesáté narozeniny a jeho popularitu dokládá více než pět set milionů prodaných kusů od doby svého uvedení na trh. Majetek jejího vynálezce Ernőa Rubika je odhadován na sto milionů dolarů.
Maďarský sochař a vynálezce Ernő Rubik působil v roce 1974, kdy Rubikovu kostku sestrojil, jako profesor architektury na Maďarské akademii věd.
Hračka byla určena jeho studentům, kterým měla pomoci lépe pochopit trojrozměrný svět. Z učební pomůcky se ale vyklubal ikonický hlavolam, jehož řešením se baví již několik generací po sobě.
Prvním, kdo Rubikovu kostku rozluštil, nebyl nikdo jiný než sám Rubik. Složit vlastní vynález mu zabralo téměř měsíc. Poté, co si uvědomil, že vytvořil něco ojedinělého, se rozhodl kostku přihlásit u maďarského patentového úřadu a zasazoval se o její masovou výrobu.
To se ale ukázalo jako složité, protože žádná továrna nebyla ochotna ji vyrábět. Nevypadala totiž podle slov mnohých výrobců jako hračka a Rubikovi bylo řečeno, že si s ní nikdo nebude chtít hrát.
Nakonec se kostky ujala malá továrna v Budapešti vyrábějící šachové soupravy. V první zakázce zhotovila pouhých pět tisíc kusů. Tehdy ještě pod označením „Buvös Kocka“ neboli „Magická kostka“ debutovala v maďarských hračkářstvích v roce 1977, a přestože neměla žádnou reklamu, uchytila se.
O dva roky později měla na kontě tři sta tisíc prodaných kusů. Zpočátku však Rubik získával jen malé částky z licenčních poplatků a žil dál ze svého profesorského platu.
Ačkoli se v komunistickém Maďarsku kostka stala hitem, možnosti vývozu byly značně omezené. Přesto Rubik usiloval o to, aby se kostka dostala za hranice, a propagoval svůj výtvor na mezinárodních veletrzích hraček.
K průlomu došlo v roce 1979 na veletrhu v Norimberku, kde si kostky všiml britský obchodník Tom Kremer. Hlavolamem byl natolik fascinován, že zajistil práva pro jeho distribuci na Západě.
Počátkem osmdesátých let Rubik získal zakázku u americké společnosti Ideal Toy, která plánovala prodat milion kostek do zahraničí. Firma neváhala investovat nemalé prostředky do marketingu a ukazovala kostku v televizních pořadech, časopisech i na různých akcích.
Stála také za jejím uvedením na trh pod dnes již známým jménem Rubikova kostka. Realita předčila očekávání a jen v letech 1980 až 1982 se ve světě prodalo na sto milionů kusů a příručky k řešení kostky vévodily seznamu bestsellerů.
Stejně rychle jako boom okolo kostky začal, se ale i rozplynul. Trh zaplavily levné padělky a poptávka opadla. V roce 1986 zveřejnil deník The New York Times článek, ve kterém kostku označil za „zářivý meteor, který vyhořel“.
Zprávy o „úmrtí“ kostky byly ale ukvapené. V devadesátých letech ji objevila další generace a postupně se stala celosvětovým fenoménem a jednou z nejprodávanějších hraček všech dob.
Roli v tom sehrály i nejrůznější soutěže a mistrovství ve skládání kostky na čas. Počátkem jednadvacátého století se kostka mohla pochlubit 350 miliony prodanými kusy, k lednu letošního roku je to již pět set milionů. Čisté jmění Rubika se v roce 2024 odhaduje na sto až 110 milionů dolarů.
V knihkupectvích po celém světě dnes najdeme tisíce knih, které zahrnují nejen návody na řešení, ale zabývají se také jejími matematickými aspekty nebo filozofickým významem.
Videa na YouTube s návody, jak kostku složit, mají miliony zhlédnutí, a vznikají stále nové varianty hlavolamu, které se liší především počtem kostiček. Na vrcholu v oblíbenosti se však stále drží klasická a původní verze kostky 3x3x3.
Mimoto si kostka několikrát zahrála ve filmech a seriálech, mnozí si jistě vzpomenou na snímek Štěstí na dosah z roku 2006, ve kterém ji Will Smith sestavil v čase pod dvě minuty.
Dnešní Speedcubery (závodníky ve skládání Rubikovy kostky na čas) by taková rychlost neohromila. Někteří jsou schopni sestavit ji za několik sekund a absolutní rekord zatím drží jednadvacetiletý Američan Max Park, který ji loni složil za 3,13 vteřiny.
Populární hlavolam je také častým terčem pokusů o co nejbizarnější rekord. Rubikova kostka se sestavuje třeba pod vodou, při seskoku padákem, jízdě na kole, se zavázanýma očima nebo při žonglování.