„Půjdu v létě na brigádu,“ řekla mi vnučka Dominika. Při slově „brigáda“ se mi v žilách uvolnily jakési antiendorfiny. Mám ho spojené s filmem Tanková brigáda a taky s úryvkem básně kteréhosi pokrokového poety z padesátých let, který se jistě o deset let později stal reformátorem a posléze disidentem. Úryvek zní: „Závod mě poslal do brigády. Když jsem sfáral do dolů, uslyšel jsem tam bušit srdce vlády.“
