Ačkoliv mám rád humor a smích považuji za koření života, kterého je tu a tam třeba i v politice, mám tentokrát problém ho použít. Musím přiznat, že vražda amerického konzervativního „influencera“ Charlieho Kirka mě zasáhla nejen v rovině osobní (byl jako já otcem dvou malých dětí), ale obavy ve mně vyvolal i společenský rozměr toho hrůzného činu.
