Když si roku 1887 německý vynálezce Emile Berliner nechal patentovat gramofonovou desku, netušil, že už před čtyřmi tisíciletími měl předchůdce. Tehdy neznámý obyvatel Kréty také vyrobil plochou kruhovou desku a stejně jako Berliner ji opatřil záznamem vedeným po spirále. Luštitelů, kteří se snažili zjistit, co na něm je, nebylo málo, ale zatím všichni si na „gramodesce z Faistu“ vylámali zuby. Dokud ji někdo přesvědčivě nerozluští, zůstává jednou z největších záhad minulosti.
