Starý pražský dezolát a mladý, příbramský “intelektuální pankáč” se potkávají na setkání SPD

 “Pokudse politika nechápe jako odvozenina z politikaření a policie,vyniká Švejk jako nejpolitičtějši postava české literatury.

Jeho nedůvěra k jakýmkoli pánům, starým i novým, tvořísolidní základ poctivé politiky.”(KarelKosík, 1969)Šeljsem opravdu jen okolo z práce a tak jsem se jako správný Švejksociální práce této doby a času zastavil…Věkem,vzhledem, typologií jsem přesný obraz velké většiny účastníků,hned jsem měl také místo u stolu, pivo a klobásu také apomrkávání občanů spojených společným osudem - mi bylovlastně sympatické.Jakjá je znám, ty své spolusedící životem uvláčených, emočněrozrušených lidí, které ten spokojený houf těch všech, co vtom umějí tzv. chodit - nazývají urážlivě dezoláty.