Existují umělci, jejichž hlas je slyšet i tehdy, když už dávno nezní. Existují jména, která z veřejného prostoru zmizí – a přesto na ně nelze zapomenout. Jsou vymazána, a přece přítomná. Odsunutá do ticha, které křičí. Jedním z těchto jmen je Pavel J. Hejátko.
