Zatímco dříve zavazovali tkaničky několikrát denně, dnes se školáci se šňůrkou v botě nemusí potkat až do puberty. A podobné je to s ciferníky, které člověk v dnešní digitální domácnosti aby pohledal. Věci, jež byly v našem dětství automatické, už z dnešní doby mizejí. Jak se to propsalo do dovedností a vývoje současných dětí? A co to ovlivňuje?
