Na knihu The Once and Future King jsem poprvé narazil v mezi čtenáři fantastiky proslulé eseji Andrzeje Sapkowského V šedých horách zlato není, jež představuje mimo jiné velmi vtipný úvod do fantasy. Autor Zaklínače knihu, vlastně soubor čtyř (či pěti, záleží na vydání) románů britského spisovatele T. H. Whitea (1906–1964) zmiňuje hned dvakrát: jednou jako příklad předtolkienovské fantasy, která nedosáhla zdaleka takové popularity, jako Pán prstenů, podruhé jako „standardní dílo ‚camelotské‘ fantasy“. V obou případech byl polský bard snad až příliš lakonický – Whiteova kniha je daleko zajímavější.
