Kultivovat veřejný prostor. Výtvarnice navrhuje snové výlohy pro Ambiente i Papelote
Její práci jste mohli obdivovat ve výloze papírnictví Papelote nebo v dejvickém obchodě Pokojovky. Výtvarnice Markéta Krčková ale dlouhodobě spolupracuje také s Ambiente, pro které vymýšlí a navrhuje působivé textilní objekty. Její přístup vrací do hry silné, autorské výlohy, které nejen pomáhají s prodeji, ale přirozeně kultivují i náš veřejný prostor.
„Vždycky mě přitahovala umělecká řemesla. Školní čas v dílnách a ateliérech pro mě byl neuvěřitelně osvobozující a šťastný. Tam jsem si uvědomila, co všechno je možné vyrobit rukama,“ vzpomíná výtvarnice na své vzdělávání na střední uměleckoprůmyslové škole v Trutnově, které se přezdívá Špéra.
Už během studia poprvé okusila, jaké je to aranžovat výlohy. Navrhla podobu pro tamní obchod Sue Ryder, ale ambici živit se tím zdaleka neměla. Její hlavní obor to ostatně není ani dnes, když má za sebou již řadu realizací.
„Některé praktické znalosti, které má vyučený aranžér, jsem se musela naučit až při realizaci výloh. Zároveň je to práce s kompozicí, barevností, světlem a texturou, pozorností diváka. Je to oblast, která mě baví a různorodostí technik mi hodně sedla,“ přiznává Markéta Krčková, která vedle studia designu litých objektů a šperků vystudovala i arteterapii.
Jsou to ale právě výlohy, které jí dovolují kreativně reagovat na potřeby klientů a díky jejich otevřenosti realizovat i nápady, které mohou být často na hranici vizuálního experimentu. Jako právě v případě výlohy pro Klub Ambiente, kdy Krčková pracovala s vyloženě netradičním materiálem.
„Podařilo se mi sehnat autentickou metráž na řeznické kabáty, ze které byla ušitá část prvků,“ svěřuje se s originálním nápadem, který rozvíjel téma „Řemesla“, jež bylo stěžejní pro celou skupinu Ambiente v roce 2025.
„V náznaku jsem pak zaplétala sametové prameny vánoček a šila nadrozměrné koktejlové třešničky. Hrana mezi fun instalací a kýčem je někdy hodně tenká, ale to mě na tom baví,“ dodává autorka.
Baví to zjevně i vedení Ambiente, protože to nebyla jediná spolupráce, kterou s Markétou Krčkovou navázali. Předloni pro vyhlášenou gastro skupinu vymyslela a ušila textilní objekty odkazující na první jarní zeleninu. Nečekejte ale žádný prvoplánový kýč. Jemné, až éterické realizace byly vyvedené v pastelových barvách a fungovaly víc jako decentní, ale přesto působivá dekorace na hraně s volným uměním.
Zásadní roli v úspěchu pak má i fakt, že si Krčková vše vyrábí a šije sama. Právě dokonalé řemeslné provedení totiž představuje ten hlavní rozdíl mezi průměrem a výjimečností.
Krčková do výloh často aranžuje i rostliny a květiny, které si sama sbírá. Proč volí ale právě květenu, která má tak omezenou životnost?
„Instalace nebo výloha je většinou taky dočasná. Funguje v prostoru jen pár měsíců a pak se nahrazuje něčím novým. Přijde mi důležité, že její výrobou nevytvořím hromadu nového odpadu a zároveň snižuji náklady na realizaci,“ vysvětluje svoji zálibu v přírodních materiálech.
Ráda používá i deadstockové látky nebo vyřazené umělecké materiály. Ne vždy se ale cenu podaří výrazně snížit. „Dvacet metrů bavlněného sametu je při dočasnosti výlohy už luxusní rozpočtová položka. Často ale z omezení vyvstane nějaké zajímavé řešení.“
Jako například u zimních výloh pro Papelote, které celé vznikly jen z papíru a jeho odřezků. Motivy mrazu a slunovratu krášlily skleněné tabule v ulici Spálená i na Milady Horákové. „Vystřihovala jsem je ručně z jemně průsvitného pauzáku a lepila ve vrstvách přímo na sklo obchodů. Jen papír a lepidlo v tyčince,“ připomíná výtvarnice, jak jednoduchá, přesto efektní může být nápaditá výloha.
V ulicích našich měst jich ale stále příliš mnoho není. „Od té doby, co mám možnost občas nainstalovat nějakou výlohu, mám velký respekt k dámám v bílých pláštích, co vídávám ve výkladních skříních látek Mráz. Dobře naaranžovaná výloha a především zboží v ní vyzní úplně jinak, i když v ní nebude nějaká originální umělecká intervence,“ je přesvědčená výtvarnice, že není potřeba vždy vymýšlet extrémně kreativní řešení.
Často stačí jen základní odbornost a jednoduchá kreativita. Navíc jsou to právě výkladní skříně, které mají zásadní vliv nejen na podobu českých ulic, ale i naše estetické cítění.
„Na výstavu do galerie pravidelně přichází jen poměrně malá část lidí, ale podnětný a ‚krásný‘ veřejný prostor může bez bariér oslovit široké publikum. Nejde nutně jen o výlohy obchodů, ale třeba i poutače a nápisy nebo podobu chodníků a fasád. Vizuální vnímavost a vkus potřebují pro svůj vývoj dobrou a různorodou inspiraci,“ je přesvědčená Markéta Krčková.
Ačkoli je trend uměleckých intervencí do výloh, lobby hotelů nebo interiérů restaurací na vzestupu, respektive se vrací, je stále kam růst. Českých designérů a umělců, kteří aktuálně patří mezi špičku a jejich práci obdivuje i Markéta Krčková, je ale několik – Marek Cpin, Yveta Kroupová, Adéla Zapletalová nebo Lída Jakubův.
Nyní už je jen třeba větší odvaha ze strany klientů. A kterou výlohu by si Markéta Krčková přála vyladit do budoucna? „Object concept store v Brně. To je tak cool místo, že bych pro ně někdy ráda něco zrealizovala.“
The post Kultivovat veřejný prostor. Výtvarnice navrhuje snové výlohy pro Ambiente i Papelote appeared first on Forbes.
