Byla zrovna v irském Dublinu, když se dozvěděla zdrcující zprávu, že má rakovinu. Právě tam si Jarmila Kalvodová od prvního dne své nemoci začala psát ručně tužkou do památníku. Do svého prostějovského bytu si pak ze školy dovezla malířský stojan, nakoupila plátno, barvy a štětce a začala malovat. Osmnáct měsíců náročné léčby přetavila v příležitost tvořit a zachytila vše, co prožívala.