Zrušení dědické daně v přímé linii v roce 1997 bylo jedním z mála kroků porevoluční politiky, na němž panovala poměrně vzácná shoda napříč ideovým spektrem. Za vlády Václava Klause a za prezidentství Václava Havla stát správně uznal, že majetek převáděný mezi rodiči a dětmi není žádným „novým bohatstvím“, ale kontinuitou rodinného vlastnictví. Skutečná podpora rodin, ne tlachání na konferencích, dnes spíše na sociálních sítích. Potlesk byl tehdy namístě. A platí to dodnes.
