„Malý národe, tak odhodlaný a hluboký, živící se teplem, světlem a tím, co jest nejčistšího v přírodě, duší květů, tj. nejjasnějším úsměvem hmoty a jejím nejdojemnějším úsilím o štěstí a krásu…“ Tak opěvoval včely Maurice Maeterlinck. Kniha Včelí mysl shrnující nové poznatky tvrdí, že se včely učí z minulosti, zřejmě plánují budoucnost a možná se i rozhodují, který květ navštíví nebo zda budou riskovat výlet v dešti.
