ve 45. vydání našeho zpravodaje najdete která doporučení jsme po volbách zaslali stranám nové koaliční vlády, úvahu o tom, kde končí svoboda projevu při hodnocení historie, jak se liší náš ideál od současné legislativy a proč výběr akreditovaných médií nesouvisí se svobodou projevu.
Z našich doporučení pro novou vládu
Z loňského Konzervativního kempu jsme na základě projevů diskutujících sestavili už druhý seznam doporučení pro nadcházející vládu. V SOSP jsme se soustředili především na témata, která souvisejí se svobodou projevu a ty podrobněji rozpracovali. Náš přehled doporučení jsme stranám a hnutím zaslali hned po vytvoření nové vládní koalice. Vybíráme z nich pro představu několik příkladů. Až na jednu výjimku nenavrhujeme rozšiřování zákonných norem a státní byrokracie, ale naopak rušení přebytečných míst a nadbytečné legislativy. Stejně tak navrhujeme odmítat rozšiřování unijní legislativy na úkor národní suverenity.
Kde končí svoboda projevu při hodnocení historie ?
Bránit svobodu projevu vypadá jako zastávat se názorů nebo jejich nositelů, ke kterým někdy moc sympatií nemáme. Ale bez toho to nejde. Svoboda projevu musí platit pro všechny. I pro názory, které se nám vůbec nelíbí nebo nám připadají naprosto odporné.
Benešovy dekrety jsou základem poválečného uspořádání v naší části Evropy a územní celistvosti našeho státu. V našem trestním zákoníku také máme paragrafy o ohrožení svrchovanosti nebo územní celistvosti, jejichž smysl je stejný nebo velmi podobný. Ale mají zastánci odlišného výkladu naší historie chodit za to do vězení, případně být vděčni za „pouhou“ podmínku? Tak se přece chovala Fialova vláda, když šlo o názory lidí na dění na Ukrajině včetně hodnocení historických důvodů pro začátek konfliktu. Podobnou perzekuci bychom přece nechtěli. Jak se na to díváte vy?
Pyramida projevu a hledání ideálu svobody
Svoboda projevu je to úplně nejspodnější patro pyramidy, kam patří vše, co STÁT NETRESTÁ nebo BY NEMĚL TRESTAT. A do toho by se mělo ve svobodné demokratické společnosti vejít 99.99 % všech názorů. SOSP jako výjimky nechráněné svobodou projevu vidí pouze bezprostřední předstupně násilí (výhrůžky násilím a podpora terorismu, tj. ohrožení životů civilního obyvatelstva, které vidíme např. v projevech radikálů v západní Evropě) a zneužívání dětí. Čili nic společného s politickou orientací nebo ideologiemi. Legislativní realita je však přísnější a trestá toho mnohem víc, než bychom si přáli, např. předsudečnou nenávist. Každodenní otázkou pro nás tedy je, kde jsou nejurgentnější hrozby, v jaké oblasti můžeme spojit síly s dalšími a kde je legislativní obrana realistická, prosaditelná.
Svoboda projevu a nová česká vláda
Věříme, že strany nové koalice dostojí svým slibům v oblasti svobody projevu a zastaví cenzurní snahy, které spustila (v takovém rozsahu poprvé od roku 1989) vláda předchozí. A nemyslíme tím jen změny legislativy, ale i politický aktivismus některých ministerských odborů a zhoršení atmosféry ve společnosti, kterou zbytečně rozdělovala nevhodná komunikace vedení Stratkomu a Nejvyššího státního zastupitelství. Nové vládě necháváme obvyklých 100 dní hájení, přičemž budeme průběžně monitorovat probíhající změny a stav svobody projevu nadále veřejně komentovat. Demokratickým standardům bohužel neodpovídají kroky prezidenta Pavla. To, že se obklopuje osobami s procenzurní minulostí, vede k úvaze, zda nechce na Hradě budovat paralelní mocenské centrum.
Hysterie kolem akreditace médií na tiskovky vlády, ministerstev nebo jiných státních úřadů je absurdní. Výběr médií neovlivňuje svobodu projevu jako základního občanského práva. Poprvé jsme se k tomu vyjadřovali po nástupu Trumpovy vlády, která také některým médiím z „Bidenovy éry“ akreditace (a technické zázemí v Bílém domě) již neposkytla a jiným médiím (dříve nezvaným) pro změnu ano. Takový výběr je právem každé vlády kdekoli na světě. Fialova vláda také dávala akreditace výběrově a některým médiím nejen, že akreditace neposkytla, ale ještě je bez důkazu obviňovala z šíření dezinformací a snažila se v nich zakázat státní inzerci. A nikdo z těch „liberálů“, kteří nyní křičí a dožadují se po nás kritiky toho, že některé ministerstvo nemá ve výběru Deník N, se tenkrát na obranu diskriminovaných médií neozvali.
Když se myšlení na univerzitách stává rizikem
Cenzura už dnes nevypadá jako zákaz u dveří. Spíš jako jemná kalibrace prostředí: „bezpečné“ sylaby, „nezávadná“ témata, opatrně hlídaná terminologie, která je klíčem k přijetí. Neříká se: „Tohle nesmíš.“ Spíš: „Takhle se to u nás nedělá.“ A kdo se nechce přizpůsobit, časem se naučí mlčet. V seminárních debatách nebo v textu se někdy řeší, zda „neposiluje špatné rámce“, zda „není problematické“. Jenže akademie má být právě místo, kde se problematické věci analyzují, ne zametají pod koberec. Pakliže univerzita začne zaměňovat „nepohodlné“ za „nepřípustné“, prohrává svůj základní úkol. Absolventi by neměli odcházet jako uniformní nositelé aktuální morální mluvy. Měli by odcházet s intelektuální imunitou: schopni poslouchat něco, co je dráždí a nerozpadnout se, schopni vést spor, aniž by z něj dělali osobní soud.
Co si ještě nenechat ujít na kanálech našich sítí?
Nečerpáme ani korunu dotací a grantů a jsme plně nezávislí na státu. Proto se neobejdeme bez podpory malých i velkých dárců. Budeme vám vděčni za jakýkoli finanční příspěvek, který umožní realizovat naše aktivity. Číslo účtu u Fio banky: 2101930409 / 2010 Pokud nám zasíláte větší částku, nebo zadáváte trvalý převodní příkaz, a přejete si zaslat potvrzení o daru, napište nám. Největší dárce zveme na naše výroční setkání.
500,- Kč 2000,- Kč5000,- Kč
Chcete být s námi v kontaktu častěji? Pak sledujte naše kanály sociálních sítí Facebook, Twitter, LinkedIn, Instagram a TikTok, kde publikujeme denně, a YouTube, kde najdete záznamy všech našich akcí. Máte ve svém okolí známé nebo kolegy, kteří by mohli mít o zasílaný zpravodaj zájem? Přepošlete jim toto vydání, zde se mohou přihlásit. Zasílání lze kdykoli odhlásit (odkaz v patičce).
