Jestliže na počátku bylo slovo, pak na konci bude ticho

  101, 26, 45, 224, 26, 455, 225, 253 - to jsou ty tokeny. To jsou ty „pojmy", nad nimiž umělá inteligence uvažuje. Zatímco matematik vidí číselnou řadu, laik v tom hledá vědomí a navazuje s tím romantický vztah. Ne, je to jen číselná řada. Nebo - přeci se v ní ale podivuhodně manifestuje rozum! Alespoň zdánlivě. Zdánlivě? V minulém článku tvrdím, že lidé neuvažují o mnoho jinak než umělá inteligence. Naše racionalita a výjimečnost je do značné míry sebeklam. Jelikož v poslední době se zabývám tématem AI versus člověk, uvažuji nad jazykem a jeho limity, dostal jsem se přes filozofii Ludwiga Wittgensteina a větu o neurčitosti matematika Kurta Gödela až k východnímu taoismu. Východní myslitelé navazují právě tam, kde evropští myslitelé končí. (K dobru těm našim nutno přiznat, že limity systému dokázali exaktně, nikoli jen intuicí – ovšem dokázali, že některé věci dokázat nelze.)