Naše mysl se na první pohled tváří jako rozumný orgán. Má ráda cíle, plány a předsevzetí. Jakmile jí ale dáme jasný příkaz, začne se často chovat zcela naopak. Takže když si řekneme „buď v klidu“, odpoví naše tělo zvýšeným srdečním tepem. A když si přikážeme „nemysli na to“, pak se daná myšlenka rázem usadí v centru naší pozornosti. Proč tomu tak je, vysvětluje psycholog Jan Urban.
