Říká se, že střepy nosí štěstí... Když si na podzim pořezal o skleničku na týmové večeři ruku natolik, že přišel o několik týdnů z aktuální sezony, tak si to Jack Hughes nejspíš nemyslel. Byla to další stopka v rozletu úchvatně talentovaného borce. O pár měsíců později už ale Jacka Hughese zpomalit nedokázal nikdo, ani ulomené zuby, zakrvácená ústa, ani Connor McDavid. Na olympiádě zářil, nadchl dechberoucí kontrolou puku, klidem a ranou pod betonem Jordana Binningtona si zajistil hokejovou nesmrtelnost.
