Byla to ta nejitalštější olympiáda, jakou si jen dokážete představit. Dalo by se to celé shrnout větou: „Nevím jak, ale prostě to funguje.“ Měl jsem možnost vidět na vlastní oči část hokejového turnaje, který se celý odehrával v hlavním městě těchto her – Miláně. Doprava? Katastrofická. Orientace ve městě? Obtížná. Taxikáři a řidiči MHD? Silně suicidální. Připomínky olympiády v centru? Skromné. A přesto to Italové dokázali a zorganizovali jednu z nejklidnějších a nejhezčích olympiád v dějinách.
