Poslední slovo Karla Olivy: Svědomí neuprchlíka
Musím přiznat, že i nyní každé ráno normálně vstávám, den trávím ve víceméně normálním režimu a večer jdu normálně spát. Ale musím také přiznat, že se za to sám před sebou s každým další dnem víc a víc stydím, což už normální není.