Новости за 17.03.2022

Verkštat, místo, kde plápolal oheň výhně, kovadlinu jako zvon rozeznívala kladiva, do koňských podkov pan mistr vkoval štěstí cesty i radost návratu. A všude bylo plno slov a štiplavého kouře cigaret i pravdy i lži příběhů tu byly, jak šla řeč. A smích a legrace, jakou si ze sebe umějí udělat jen chlapi… i ticho smutku tu bylo, když už navěky jeden z nich chyběl a jeho koně, jako vzpomínku, přivedl někdo jiný. To byla kovárna.

Obdivujete malebnost lidové architektury? Máte rádi přeshraniční krajinu Labských pískovců, Lužických a Žitavských hor? Díky společnému projektu Ústeckého kraje, Libereckého kraje a Rozvojové agentury dolnoslezské Horní Lužice se budete moci už v příštím roce vydat na kole či pěšky po nově vyznačených trasách a odhalovat kulturní i přírodní krásy zdejších hor zase jinak. Na mnoha křižovatkách bude muset padnout nelehké rozhodnutí, zda se vydat za krásnými výhledy nebo popojet pár kilometrů a navštívit zachovalý podstávkový dům.

Projev na 23. schůzi Senátu ČR dne 17. března 2022 k vládnímu návrhu zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Výroba domácího alkoholu bez zaplacení spotřební daně je neustále v kurzu. Druhý březnový týden se o tom přesvědčili i celníci v Olomouckém kraji, kterým se v součinnosti s policisty z obvodního oddělení Konice, podařilo objevit nelegální výrobnu lihu. Ta se nacházela právě v okolí zmíněného města. Jedná se přitom o protiprávní jednání, za které může být udělena velmi vysoká pokuta.

Projev na 23. schůzi Senátu ČR dne 17. března 2022 k vládnímu návrhu zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

K ruské invazi na Ukrajině se na Českém rozhlasu Plus vyjádřil vědecký pracovník ze Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký. Moderátorce Barboře Tachecí mimo jiné řekl, jak si myslí, že bude situace v Rusku po válce vypadat.

Dnes ČEZ, respektive jeho stoprocentní dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II, zahájil výběrové řízení na dodavatele stavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo k tomuto kroku souhlas poté, co bezpečnostní složky posoudily dokumenty z předchozí fáze, tedy zapracování bezpečnostních požadavků do poptávkové dokumentace, a ukončily bezpečnostní posouzení všech tří uchazečů. Těmi jsou americký Westinghouse, francouzská EdF a korejská společnost KHNP.

Projev na 23. schůzi Senátu ČR dne 17. března 2022 k vládnímu návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Známý a respektovaný ústavní právník Zdeněk Koudelka se pustil do náročného pátrání. Chtěl totiž zjistit, kdo konkrétně rozhodl o tom, že bylo před několika týdny umlčeno osm webových stránek, jejichž obsah byl označen za proruský a z důvodu probíhající války na Ukrajině tedy závadný. Jeho pátrání však ve všech směrech naráželo na zavřené dveře a velké mlčení. Podle Koudelky je to tedy jasný důkaz o tom, že cenzuru dnes neprovádějí lidé s vysokým intelektem.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před dvěma dny prohlásil, že Čína má povinnost dodržovat a obhajovat mezinárodní právo, takže by měla odsoudit ruskou invazi a v žádném případě Rusku nepomáhat. Číňané si jeho slov všimli. A připomenuli, že to bylo právě NATO, kdo v roce 1999 „omylem“ vybombardoval čínskou ambasádu v Bělehradě. „Nepotřebujeme být poučováni o spravedlnosti těmi, kdo mezinárodní právo porušují,“ zaznělo na adresu aliance.

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) zamítl ústavní stížnost směřující proti rozhodnutím trestních soudů, kterými byla stěžovatelka odkázána s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.

Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis viní z války každého, kdo mlčí. Řekl to alespoň v rozhovoru pro DeníkN.cz, kde mimo jiné hovoří – jak jinak – i o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi.

Projev na 23. schůzi Senátu ČR dne 17. března 2022 k vládnímu návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Politické strany čeká v letošním roce sklizeň v říjnových volbách, kdy budou voliči vybírat do městských a obecních zastupitelstvech, druhé parlamentní komory a startovat bude pomalu ale jistě i prezidentská kampaň, která vyvrcholí v úvodu roku 2023. V loňských parlamentních volbách se Svobodní sešikovali do trojkoalice s Trikolorou a Soukromníky. Jakou strategii zvolí letos prozradil předseda Svobodných Libor Vondráček ve studiu XTV Luboši Xaveru Veselému.

V případě, že by se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by hnutí ANO Andreje Babiše. Získalo by 27,9 procenta, což je oproti únoru méně o 0,8 procenta. Stříbrnou příčku by získali občanští demokraté, třetí by skončili okamurovci. V případě součtu preferencí stran současné pětikoalice pak dojdeme k číslu 45,3 procenta. Průzkum se uskutečnil ve dnech 10.-16. března.

Probíhající válka na Ukrajině přinese mnoho změn, jež se budou týkat nejen Ruska. Současná Ukrajina se nám mění před očima a stejně tak se mění i naše nazírání na ni. Vzpomeňme si, že ještě před necelým měsícem bylo na tento stát a jeho obyvatele nahlíženo s mnohými předsudky a negativními stereotypy. To se však nečekaně rychle změnilo, a to díky tomu, jak ukrajinský stát a ukrajinský národ obstály v mezní situaci.

Projev na 23. schůzi Senátu ČR dne 17. března 2022 k vládnímu návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověřoval možné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže osobami samostatně výdělečně činnými podnikajícími v oblasti osvětlovací techniky pro natáčení (dále jen „osvětlovači“).

Aktuální situace v oblasti rusko-ukrajinského konfliktu mi začíná silně připomínat stav, provázející pandemii covid-19, respektive dělení společnosti na očkované a neočkované. Stejně, jako mezi těmito dvěma skupinami vznikaly obrovské a zcela nesmyslné rozepře a osočování, je tomu tak i v aktuální situaci. Lidé se dělí na ty, kteří chtějí pomoci Ukrajině a na ty, kteří tuto pomoc odsuzují a chtějí pomáhat primárně lidem naší země, nikoliv jiným Slovanům.

Projev na 23. schůzi Senátu ČR dne 17. března 2022 k vládnímu návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Zavedení bankovní identity, informační kampaň, ale možná i období pandemie spojené s karanténami znamenaly nárůst využití portálů, které občanům zprostředkovávají digitální služby. Nejpatrnější je to na státním Portálu občana.

Vládní příspěvek je nedostatečný. Hotelové pokoje nejsou pro uprchlíky vhodné. To jsou dva z hlavních argumentů provozovatelů ubytovacích zařízení. Nikdo se nezříká pomoci uprchlíkům a mnozí z nich sami nezištně pomáhají, ale po dvou hubených letech pandemie nechtějí za vládu tahat další horký brambor z ohně. „Mám trochu pocit, že na nás vláda přehazuje své závazky," řekl třeba ParlamentnímListům.cz Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky.

Textař a publicista Michal Horáček má jasno, že by měl prezident Miloš Zeman abdikovat, protože „devět let poklonkoval Putinovu režimu“. Válka na Ukrajině je podle něj černobílá věc, kdy je Rusko jednoznačně zlem v tomto konfliktu. Česká společnost si prý musí „vyřídit“ svůj postoj k Rusku.

Ani v těch nejtěžších chvílích nesmíme zapomínat na pravidla. Týká se to i debat o možném přistoupení Ukrajiny do Evropské unie.

Jak vyplývá z aktuálního měření společnosti SANEP, volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 27,9 %, což představuje oproti únoru tohoto roku pokles (0,8 %).